České sdružení uživatelů operačního systému Linux (CZLUG)
Československé sdružení uživatelů TeXu (CSTUG)
Fakulta informatiky Masarykovy univerzity
pořádají

SLT'98

společný seminář věnovaný operačnímu systému Linux,
typografickému systému TeX a mnoha dalším otázkám.

6.-8. 11. v Jevíčku

Plakát o SLT'98 Postscript, PDF.

kdy, kde, jak | konec přihlášek| program | přednášející | kudy do Jevíčka | praktické info | faq | účastníci | kupte si | výstavka | o SLT | abstrakty přednášek


Kdy, kde, jak

Kontaktní adresa: seminar@linux.cz
URL semináře: http://www.cstug.cz/slt/98/
Seminář se konal 6.-8. listopadu 1998 na gymnáziu v Jevíčku. Ubytování (2 noci) a stravování (plná penze, začíná se v pátek večeří) je zajištěno. Výše účastnického poplatku je stanovena na 680,- Kč pro členy a 950,- Kč pro nečleny pořádajících sdružení. Částka zahrnuje konferenční poplatek (možnost zúčastnit se programu obou sekcí a tištěné materiály k jedné z paralelních sekcí) za 260,- Kč pro členy a 530,- Kč pro nečleny, ubytování ve čtyřlůžkovém pokoji v internátě při gymnáziu v Jevíčku a stravování (dva dny plné penze). Máte-li zájem o tištěné materiály obou sekcí, zvyšte svůj konferenční poplatek o 100Kč.


Přihláška

Organizační výbor s politováním oznamuje, ža kapacita semináře byla naplněna. S těmi, kteří se stihli přihlásit včas, se těšíme na shledanou, s těmi ostatními někdy příště.

Konferenční platby bylo nutno uhradit do 30.10.1998 na účet:

Peněžní ústav: Česká spořitelna a.s., Sukova 4, Brno
Název účtu: České sdružení uživatelů operačního systému Linux
Číslo účtu: 5071159-628/0800

Na místě je potřeba se prokázat dokladem o zaplacení.


Doprava

Akce se koná v gymnáziu Jevíčko (to se nachází cca hodinu jízdy z Brna směrem na Svitavy), na ulici A.K.Vitáka 452. Mapka.

Cestu na místo a zpět řeší každý individuálně. Například:

1. Linka/spoj: 680794/002 
98/11/06 10:25 Brno,,UAN Zvonarka 
98/11/06 11:55 Jevicko,,nam. 

2. Linka/spoj: 930224/002 
98/11/06 11:00 Brno,,UAN Zvonarka 
98/11/06 12:22 Jevicko,,nam. 

Elektronická nástěnka pro kontaktování účastníků SLT (koordinace míst v autech, zařizování společné množstevní slevy na vlak apod.) byla k dispozici na http://daeron.fi.muni.cz/discus/index.html pod Konference SLT'98 -> Organizační záležitosti.

Gymnázium, ve kterém se seminář koná, najdete velmi snadno:

  • Od autobusového nádraží (které je na centrálním náměstí): po ulici Brněnská asi dvě stě metrů od náměstí doprava (Okružní IV) a po dalších dvě stě metrech obočit vlevo na ulici A.K. Vitáka, kde je gymnázium. Pozor: registrace je v Domě mládeže od 13 hodin.
  • Od Brna: asi dvě stě metrů po začátku městečka je odbočka doleva směrem na Smolnou (4km). Po dvě stě metrech je gymnázium a za ním Dům mládeže.

    Část programu, stravování a ubytování účastníků je zajištěno na internáte (Dům mládeže), který se nachází na ulici Nerudova (vedle gymnázia je hřiště a za ním internát, 2 min chůze).


      Praktické informace

  • V každém křídle internátu je k dispozici klubovna vybavená televizorem.
  • V každém křídle internátu je také balkon pro kuřáky -- pro kouření využívejte, prosíme, výhradně ho.
  • V městečku je pouze bankomat ČS a to za kostelem (z náměstí kolem Kavárny Prima).
  • Paegas má signál až ve vyšších patrech internátu, Eurotel má 100% pokrytí.
  • Provozovny v městečku, které je možno případně využít: Restaurace -- všechny jsou na náměstí (prakticky v každém rohu jedna). Nejlepší se nám jevila Kavárna Prima (velice levná):
    Pá--So: 10--23; Ne: 10--22; Tel: 0462/95302.

    Vyzkoušeli jsme restauraci Morava (dobrá jídla):
    Pá--So 10--23; Ne 10--21; Tel: 0462/325135.

    Dále např. Vesmír (nic moc a pro otrlé kuřáky):
    Pá--So: 9--24; Ne: zavřeno; Tel: 0462/95214.

    Prodejny potravin: Jednota (Pá 7--17, So 7--11), KZ Plus (Pá ?--19, So 7--11).

  • Na pokojích je připraveno povlečení. Až budete v neděli odjíždět, přineste, prosím, povlečení z pokojů dolů do přízemí.


      Finální program

    Časový rozvrh práce obou sekcí, jakož i podniků společných naleznete zde.

      Přednášející a seznam přednášek

    Han The Thanh (FI MU Brno): pdfTeX pro každodenní použití
    Karel Horák (MÚ AV Praha): METAPOST - triky a zkušenosti s používáním
       Sazba českých matematických časopisů
    Janka Chlebíková(MFF UK Bratislava): Jeden odborny dokument pre TeX a Web?
    Jan Kasprzak (FI MU Brno): Virtuální privátní sítě
    Milan Keršláger (SPŠE Liberec): IPX v Linuxu aneb NetWare zdarma
    Jiří Kosek (VŠE Praha): PHP -- nejen dynamicky generované stránky
    David Košťál (FI MU Brno): Bezpečnost UN*Xu
    Jaromír Kuben (MU Brno): Zkušenosti z přípravy CD-ROM EQUADIFF 9
    Petr Macháček (FI MU Brno): Počeštěte si postscriptový font
    Martin Mareš (MFF UK Praha): Kernel II aneb kterak sobě driver napsati
    Vláďa Michl (UP Olomouc): Lokalizace z pohledu správce a programátora
    Miroslava Misáková (FI MU Brno): Děravá sazba a co s ní
    Petr Olšák (ČVUT Praha): Principy TeXové a CSTeXové instalace na UNIXu
        Z historie iknihtisku a poučení pro dnešní dobu
        Základy PostScriptu a Type1 fontů
    Jan Pazdziora (FI MU Brno): Administrativní server FI -- linuxový server, na kterém visí fakulta
    Jan Pazdziora & Milan Šorm (FI MU Brno): Pojďte s námi dělat v Perlu
    Jiří Pech (JČU České Budějovice): PPC Linux - zkušenosti uživatele
    Roman Plch (PřF MU Brno): Export Mapleovských zápisníků do TeXu
    Miroslav Ruda (ÚVT MU Brno): Distribuované filesystémy a Linux
    Jiří Rybička (MZLU Brno): LaTeX pro začátečníky (komentář nad novou verzí knihy)
    Karel Skoupý (NTS Team): NTS - nový sázecí systém
    Petr Sojka (FI MU Brno): Databázové publikování
        Jak se dělí slova
    Jaroslav Šnajdr (ZČU Plzeň): CSTeX a babel
    Arnošt Štědrý (ÚIVT AV ČR Praha): Sazba not v TeXu
    Guruové obou sdružení: Ptejte se nás na co chcete, my na co chceme odpovíme (panelová diskuse s možností dotazovat se odborníků).


    Abstrakty přednášek

    Han The Thanh: pdfTeX pro každodenní použití
    pdfTeX je varianta TeXu, která navíc umí generovat PDF výstup kromě klasického DVI. Použití pdfTeXu je velmi podobné použití TeXu, PDF výstup však je mnohem vhodnější pro přenos dokumentu a interaktivní použití. Nicméně počet uživatel pdfTeXu je zatím celkem omezen, zvlášť v zemi kde se pdfTeX narodil. Hlavní příčina spočívá v komplikovanosti instalace a nedostatku dokumentace, které způsobily představu, že pdfTeX je velmi složitý a proto nestojí za to ho vyzkoušet. Cílem tohoto článku je ukázat na to, že použití pdfTeXu se moc neliší od "normálního" TeXu a přitom může být velmi mocným nástrojem pro generování PDF z TeXu.

    Karel Horák: METAPOST - triky a zkušenosti s používáním
    Zkušenosti s mp při přechodu z mf (mfplain, využití podmínek pro současnou kompilaci do pk i eps). Zkušenosti s popiskami (makra pro zachování původních popisek pomocí labtexu, popisky přímo v mp).

    Karel Horák: Sazba českých matematických časopisů
    Sazba matematiky v českém prostředí
    Pravidla odlišná od anglosaského prostředí
    Řešení opakování relačních a operačních znamének
    Jiné zvláštnosti matematické sazby
    Doplnění neexistujících značek a symbolů
    Použití jiných písem v  matematickém prostředí

    Janka Chlebíková: Jeden odborný dokument pre TeX a Web?
    V príspevku odoznejú základne problémy multifunkčného spracovania elektronických dokumentov. Bude podaná charakteristika nového metajazyka pre web - XML - s dorazom na nové možnosti pre matematiku. Prezentované budú rozne prístupy k požiadavke jedneho zdrojového dokumentu, ktorý potrebujeme ``pekne'' tlačiť (čím iným, ako TeXom), ale i umiestniť na web.

    Jan Kasprzak: Virtuální privátní sítě
    Virtuální privátní síť je jednou z nejméně náročných metod pro změnu logické topologie sítě beze změny topologie fyzické. Mohou také sloužit spolu s šifrovacími algoritmy pro vytváření zabezpečeného a zašifrovaného virtuálního kanálu na síťové vrstvě. Tento kanál je pak pro aplikace nad TCP/IP transparentní. VPN lze použít pro bezpečné propojení fyzicky vzdálených míst (například poboček firmy) přes Internet. Na přednášce budou prezentovány protokoly a software pro konfiguraci VPN pod Linuxem (IPIP, GRE/IP, SKIP, CIPE, PPP nad SSH).

    Milan Keršláger: IPX v Linuxu aneb NetWare zdarma
    Sdílení disků a tiskáren je velmi prospěšná věc, která se dnes setkává s velkým pochopením uživatelů všech platforem. Vedla až k vyhraněnému boji mezi velkými firmami Novell a Microsoft. Pokud se Vám líbí řešení od první z nich, jistě nepohrdnete emulátorem Novellovského serveru v prostředí Linuxu. Kromě nulové ceny a z vněšku téměř nerozeznatelných rozdílů můžete získat opravdu univerzální server pro menší síť a využívat ho jak k připojení do Internetu a pro svůj Intranet, tak pro další činnosti obvyklé pro Unixový server. Jak dalece je možno naplnit přání uživatelů a co vše můžeme očekávat od Marsu by měla zodpovědět tato přednáška.

    Jiří Kosek: PHP -- nejen dynamicky generované stránky
    PHP je freewarový systémem vhodný pro dynamické generovaní webových stránek. Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními možnostmi systému -- zejména se zpracováním formulářů a s možnostmi propojení s různými databázovými servery. Stranou nezůstane ani porovnání PHP s ostatními technologiemi jako je CGI a ASP. V duchu celého semináře bude i stručná úvaha nad intranetovým informačním systémem, který může být zcela vystaven pouze na free technologiích jako je Linux, PHP a TeX a přitom funkčností zdaleka předčít mnohé komerční systémy.

    David Košťál: Bezpečnost UN*Xu
    Bezpečnost UN*Xu: Stručný úvod k otázce bezpečnosti UN*Xových systémů. Co nám hrozí od lokálních uživatelů, kde hledat nejčastější zdroje problémů v nezasíťované stanici. Síť a jaké nové problémy to přináší. Tipy a návody jak zabezpečovat a co dělat při napadení. Tato přednáška si rozhodně neklade za cíl být "jediným a úplným" návodem k bezpečnosti, ale chce ukázat, na co by se mělo při zajišťování bezpečnosti pamatovat.

    Jaromír Kuben: Zkušenosti z přípravy CD-ROM EQUADIFF 9
    V srpnu 1997 proběhla v Brně mezinárodní konference o diferenciálních rovnicích Equadiff 9. Bylo rozhodnuto, ze materiály budou kromě tištěné verze připraveny i v elektronické hypertextové podobě na CD ROM ve formátu PDF. Celkový obsah je přes 1100 stran B5 plus 77 fotografií. Při přípravě byl použit formát LaTeX2e s modifikovanou třídou llncs (Springer LaTeX Lecture Notes for Computer Mathematics). Příspěvky byly nejrůznějšího druhu (plain, AMSTeX, LaTeX, ...) a obsahovaly nejrůznější druhy grafiky. Byl použit styl hyperref (S. Rahtz). Postscript získaný z dvips byl převeden Acrobat Distillerem 2.1 do PDF.

    Petr Macháček: Počeštěte si postscriptový font
    Spíše než definitivní návod bude prezentováno několik zkušeností s použitím běžných PS fontů (bez českých znaků) pro tisk a práci s českými texty. Po stručném vysvětlení, jak PS a PS fonty fungují bude uvedeno několik možných přístupů k řešení (zejména Type3 a Type1 fonty), některé existující utility, výhody i obtíže různých postupů. Přednášející se pokusí nepřekrývat se s přednáškou Petra Olšáka a zaměřit se více na obecnější přehled doplněný vlastními příspěvky.


    Martin Mareš: Kernel Inside aneb Kterak sobě driver napsati
    Nástin "vnitřností" linuxového jádra, zaměřený zejména na to, jak si napsat vlastní driver na nějaké jednoduché zařízení. Zmíněna bude modulární struktura jádra, uspořádání zdrojových textů, includů a makefilů, přístup k hardwaru, probing, alokace paměti, interrupty, bottom halfy a task listy, locking model, dále pak fronty procesů, časovače, jiffie counter a přenos dat mezi jádrem a uživatelskými programy. Dnešní Linux ovšem funguje i na jiných platformách než je PC (proto se krátce zastavíme u problémů spojených s rozdílnou délkou slova a endianitou jednotlivých architektur) a podporuje symetrický multiprocesing (spinlocky, atomické proměnné a jiné zádrhele). Předpokládá se znalost základů jazyka C a UNIXového (ne nutně linuxového) prostředí.

    Vladimír Michl: Lokalizace z pohledu správce a programátora
    Tato přednáška se zabývá lokalizací z pohledu správce systému a programátora. Jsou to asi následující témata: kde sehnat potřebné balíky, co kam umístit (definice lokalizací, popis znakových sad, přeložené lokalizace, katalogy zpráv, manuálové stránky, app-defaults), jak nastavit proměnné prostředí, způsoby počeštění hlášení programů, lokalizované aplikace v X window, jak se získávají app-defaults a možná něco navíc.

    Mirka Misáková: Děravá sazba a co s ní
    Děravá sazba je ve věku mocných sázecích systémů paradoxně stále velmi špatně řešeným/řešitelným problémem. Přednáška sumarizuje rady, jak se jí vyhnout, a představuje sazbu s variantní šířkou písma jakožto možné zlepšení stávajících algoritmů řádkového zlomu. Diskuse nad estetickými experimenty.

    Petr Olšák: Z historie knihtisku a poučení pro dnešní dobu
    Technologické principy Guttenbergova vynálezu, vývoj "černého umění" až po dnešní dobu. Vývoj tiskového písma v návaznosti na klasifikaci písma podle Solpery. Technologie horké sazby ještě před deseti lety hojně používané. Vývoj technologie vkládání obrázků do sazby. Zásady dobrého typografického návrhu.

    Petr Olšák: Základy PostScriptu a Type1 fontů
    Stručný úvod do jazyka PostScriptu. Popis formátu Type1 fontů. Encoding vektory. Upozornění na problémy spojené s úkolem převést METAFONTový zdrojový text do Type1. Popis programu t1accent, který umožňuje automaticky doplňovat do Type1 fontů akcenty. Problematika kódování Type1 fontů v XFree86.

    Petr Olšák: Principy TeXové a CSTeXové instalace na UNIXu
    Pohled do UNIXové instalace web2c TeXu a upozonění na problémy zejména v souvislosti s používáním českého jazyka. Rozbor jednotlivých komponent této instalace, zejména encTeXu, csplainu, a CSfontů. Zmínka o různých "variantách" TeXu ve web2c (pdftex, etex, omega). V závěru přednášky proběhne ukázka instalace CSTeXu z web2c zdrojů na Linuxu s komentářem k jednotlivým krokům.

    Jan Pazdziora: Administrativní server FI -- Linuxový server, na kterém visí fakulta
    Administrativní server Fakulty informatiky MU se stal základním komunikačním článkem mezi studenty, učiteli a zaměstnanci. Je tvořen Linuxem s Apache serverem, nad kombinací textových dat a databází. Kromě podpory administrativních agend spojených se studiem (registrace, zápis, hodnocení, hromadné odesílání zadání úloh či hodnocení písemek, sylaby předmětů) slouží i ke správě fakultní sítě a spoustě jiných činností. V přednášce se podíváme na výhody i nevýhody použitých přístupů, zkušenosti z provozu a vývoje, uvedeme i možná doporučení.

    Jan Pazdziora & Milan Šorm: Pojďte s námi dělat v Perlu
    Perl je mocný skriptovací jazyk použitelný nejen pod UNIXem. Na co jej lze využít a co s ním lze dělat vám ukážeme v první, motivační části naší přednášky.

    Datové struktury Perlu, obzvláště asociativní pole (hashe) jsou velmi flexibilní a mocné nástroje. Často ale potřebujeme data uchovat i po ukončení procesu, a znovu je použít. Mezi možná řešení patří: textové soubory (flat files), dbm a DBI rozhraní. Rozebereme jejich možnosti, omezení, na příkladech ukážeme často používané techniky.

    Jiří Pech: PPC Linux - zkušenosti uživatele
    Přednáška ukazuje zkušenosti uživatele, který zná Linux na platformě PC na uživatelské úrovni a nyní byl nucen přejít na PPC Linux. Popisuje instalaci, základní potíže při instalaci, rozdíly proti PC Linuxu. Dále podává přehled o existujících aplikacích na této platformě a o možnostech lokalizace.

    Roman Plch: Export Mapleovských zápisníků do TeXu
    Praktická ukázka převodu zápisníku vytvořeného programem Maple do TeXu. Zvláštní pozornost bude věnována vkládání postscriptových obrázků generovaných Maplem do TeXu a problémům s tím spojeným.

    Miroslav Ruda: Distribuované filesystémy a Linux
    Na příkladě jednoho distribuovaného filesystému (AFS) vysvětlím základní principy a vlastnosti distribuovaných filesystémů. Popíšu některé komerční (AFS a DFS) a volně dostupné (Arla a Coda) implementace distribuovaných filesystémů. Bezpečnostní mechanismy těchto filesystému jsou často realizovány prostřednictvím systému Kerberos, kterému bude také věnována část přednášky. Na modelovém příkladu linuxové učebny demonstruji přednosti řešení prostřednictím distribuovaných filesystémů.

    Jiří Rybička: LaTeX pro začátečníky (komentář nad novou verzí knihy)
    První vydání knihy LaTeX pro začátečníky bylo realizováno se záměrem oslovit začínající uživatele a ukázat jim alespoň některé možnosti, které typografický systém tohoto druhu nabízí. Skutečnost, že kniha byla rozebrána během necelých tří let, byla motivem pro realizaci druhého vydání. Mezitím však vývoj poněkud pokročil, a to nejen po stránce technického a programového vybavení, ale i po stránce přístupů k elektronickému publikování. Reakce na tento vývoj i na zkušenosti a poznatky získané při výuce předmětu orientovaného na zpracování textů jsou podkladem pro přepracované druhé vydání knihy určené pro začátečníky nejen s ohledem na systém LaTeX, ale na elektronické publikování vůbec.

    Karel Skoupý: NTS -- nový typografický systém
    NTS reprezentuje jeden z možných radikálních směrů jak realizovat myšlenku o vytvoření nástupce TeXu. Základním tématem projektu je kompletní reimplementace TeXu v programovacím jazyce Java. Ačkoliv první verse bude kompatibilní s TeXem, struktura nového programu bude co nejvíce otevřená a modulární. V době, kdy program TeX vznikal, byly výkony počítačů a programovací technologie velmi omezené v porovnání s dnešním stavem. Objektová orientace a mnoho dalších moderních vlastností Javy usnadňuje řešení mnoha problémů a umožňuje mnohem větší obecnost. Polymorfické objekty mohou reprezentovat různé formáty fontů či výstupních souborů přímo bez vlivu na zbytek systému. Nejdůležitějším cílem NTS je však poskytnutí platformy na níž mohou být realizovány další experimenty. Ty mohou mít za cíl například vylepšení typografické kvality dokumentů (optimalizace stránkového zlomu) nebo integraci NTS s jinými systémy.

    Petr Sojka: Databázové publikování
    V přednášce budou shrnuty možné přístupy k využití TeXu jako stroje pro dávkové zpracování databázových dat a budou ukázány příklady výstupů realizovaných projektů. Budou prezentovány zkušenosti a ukázky z vedení TeXtové databáze s pojmenovanými položkami v LaTeXu.

    Petr Sojka: Jak se dělí slova
    Dělení slov v TeXu, dělicí vzory. Možnosti a principy přípravy vzorů. Automatické generování vzorů, patgen, ladění vzorů. Stratifikace. Vzory pro specifické požadavky, složená slova.

    Jaroslav Šnajdr: CSTeX a babel
    Jak je to uděláno: Různá kódování fontů a jak s nimi LaTeX pracuje. Zavádění vzorů dělení pomocí dvou různých nadstaveb jádra LaTeXu: babelu a CSLaTeXu -- porovnání jejich schopností, rozdílů a společných rysů, vzájemná kompatibilita. Struktura babelu: jádro společné všem jazykům, language definition files, babel a CS-fonty.
    Jak se to používá: generování babelizovaného formátu, co všechno umí czech/slovak.sty.

    Arnošt Štědrý: Sazba not v TeXu
    TeX je vždy prezentován jako velice universální sázecí systém. Není proto divu, že existuje i několik TeXovských balíků určených k sazbě not. V současné době bohužel neexistuje uspokojivé free řešení pokrývající všechny problémy spojené s vlastní sazbou. Příspěvek má být jakýmsi průvodcem stávajícím stavem.

    V první části přispěvku se seznámíme s projekty postavenými na makru MusiXTeX (zejména PMX a MTX) a porovnáme jejich možnosti a slabiny. Pokusíme se charakterizovat úlohy jež lze jejich pomocí řešit, a lokalizovat problémová místa. Ušetřen nezůstane ani samotný MusiXTeX.

    Druhá čast bude věnována slibnému projektu LilyPond a jazyku Mudela (the Music-Definition Language), které by se mohly v dohledné době stát alternativou MusiX\TeX{u}.

    Příspěvek vychází z autorových zkušeností, které nasbíral při sazbě rozsáhlého a komplikovaného hudebního materiálu.


    Často pokládané otázky

    Je možno získat tištěné materiály z TeXové sekce?
    ODP: Kažký řádný účastník semináře při registraci obdrží preprinty a handouty. Finální verze vybraných článků z TeXové sekce byly publikovány ve Zpravodaji CSTUGu (ISSN 1211-6661) 3-4/98 (dvoučíslo).


    Účastníci semináře

    Přihlášeno je 120 účastníků, čímž byla kapacita naplněna.


    Možnost koupě literatury

    V průběhu sobotního odpoledne 7.11.98 si bude možno zakoupit trička SLT, TeXovskou a Linuxovskou literaturu. Kromě běžné produkce českých nakladatelství zde naleznete i některé tituly originální (díla prof. Knutha, knihy o LaTeXu ap.); v případě zájmu si tedy na seminář vezměte dostatečnou hotovost. TeXovská literatura se slevou pro členy CSTUG. Taktéž linuxová trička.

    Motiv SLT'98, který zdobí seminářová trička:

    Pokud se semináře neúčastníte, ale o tričko byste měli zájem (cena 139 Kč, bílé, dvojbarevný tisk), ozvěte se panu knihkupci Marečkovi (Botanická 68a, BRNO).


    Výstavka linuxové/TeXové literatury

    Na semináři SLT'98 je také připravena výstavka literatury tematicky zaměřené na Linux a TeX. Pokud budete mít zájem zapůjčit na výstavku svoji knihu, publikaci, časopis či jiný zajímavý materiál z oboru, kontaktujte prosím na místě slečnu Miroslavu Krátkou, která vám sdělí potřebné detaily.


    Garanti

    Pavel Janík ml. (CZLUG) a Petr Sojka (CSTUG).
    Změna programu vyhrazena. Veškerou komunikaci směřujte prosím na seminar@linux.cz

    Napsali o SLT:

  • Linux a TeX bude mít své další setkání (zive.cpress.cz)
  • Setkání TeXu s Linuxem v Jevíčku
  • Seminář SLT'98 a Lví podíl
  • SLT'98 a zase z druhého břehu


    Návrat na stránku www.cstug.cz.
    Stránku zpracovala Mirka Misáková, později upraveno www-admin@cstug.cz.